Knihu vytisknete špatně jen jednou

900stránkovému skvostu o Hrobu hrozí, že ho svět nespatří

Když si občas otevřete Facebook a nejste zrovna z jižního Zélandu, pak vám neunikly aktivity, které v poslední době víří vlny vod krušnohorského severu. Přes zprávy o tom, že zubař nepřijímá nové pacienty, k hodně porézním svlékačkám ze života lidí na Teplicku, tu už nějaký pátek někdo volá po vydání knihy. V tom fejsbúkovém zákulisí, kdy je každý z nás jednou za kašpárka, za anděla nebo za satana, prosvítá informace o snaze něco vydat, jako paprsek slunce ve sklepě se zatlučenými okny. A svítí formou, která přitahuje, baví a neuráží.

Abyste tedy byli ve světle...

Projekt: Josefe, ty nás přivedeš jednou do Hrobu, jehož autorem je Marek Kratochvíl, najdete na Startovači. Na portálu, který podobným projektům pomáhá ke zrodu. V tomhle případě knize s názvem: Historie horního města Hrobu, aneb I tudy kráčely dějiny. Napsali jí Ing. Josef Brabec. Amatérský nadšenec, kterému je 78 let a který neváhal obsáhlému dílu o historii města odříznout velký kus svého života. Rozhovor s autorem připravujeme. O tom, co všechno kniha obsahuje, jak na tom samotný projekt je, to se dočtete na Startovači. Jeho odkaz najdete dole.

Mě zaujal ten, který se za vydání knihy tak hlasitě rve. Našla jsem si proto jeho profil, uviděla úsměv filmové hvězdy, explodující mládí bez vrásek, které by potvrdily moudrost a zkušenosti a tak mě napadlo: Panebože, takový floutek (jak by řekla moje máti). Jenomže ošlehaná severními větry už vím, že tyhle rychlý závěry bývají od pravdy na míle daleko. Tak jsem si s Markem Kratochvílem domluvila kafe a rozhovor. (A za toho floutka se po pár minutách omluvila...)

P.S. O autorovi, Ing. Josefu Brabcovi, Marek vypráví jako o Josefovi. Nechala jsem to tak. Stejně jako tykání...

Jak dlouho znáš Josefa a jaký k němu máš vztah?

Josef je bratr mého dědy. Jako malý kluk jsem ho moc nenavštěvoval a neznal. Až nedávno, když jsem potřeboval v rámci vysokoškolského studia doučit matematiku a informatiku, jsem za ním pravidelně dojížděl. On je úžasně chytrý člověk. Připravil mi skripta a všechno mě doučil. Dovedl mě k úspěšnému zápočtu z obou předmětů.

Kde Josef pracoval?

Pracoval v těžkém strojírenství, v dolech i jako horník.

A jak jsi zjistil, že napsal knihu?

Během doučování matematiky se o tom zmínil. On strašně rád vypráví. Vyprávěl mi o historii Hrobu. Já to poslouchal a jednou přišel a pochlubil se obrázkem, pak druhým a najednou z něho vypadlo, že napsal knihu o historii Hrobu. Když mi jí ve Wordu ukázal, byl jsem šokovaný. Kolem šesti set stránek, strašná spousta ilustrací, které k tomu sám vytvářel. Neuvěřitelné množství práce.

Tak ses nabídl, že s vydáním knihy pomůžeš?

Josef se ji pokoušel kdysi vydat sám. Byly by to ale neskutečné náklady. A já se v téhle branži pohybuju, co se týče reklamy, propagace, i knih. Takže by z mé strany bylo zvěrstvo, kdybych se neangažoval. Samozřejmě jsem taky pyšný na to, že člen naší rodiny napsal tak rozsáhlé dílo.

Nastartoval jsi anabázi získání potřebných peněz...

Ano. Ty peníze jsou v tuto chvíli to nejdůležitější. Vydali jsme se cestou crowdfundingu, kdy se vybírají prostředky do cílové částky. Dal jsem to na Startovač. Přijde mi nejotevřenější. Lidé tady přispějí určitými částkami a mohou si za to vybrat dárek. Třeba i předplatit knihu. Pokud se cílová částka nevybere do nějaké doby, projekt padá a Startovač vrátí lidem všechny peníze. Je to transparentní a férové.

Co na to Josef?

Co se týče světa internetu a těch věcí jako je crowdfunding, snažil jsem se mu všechno vysvětlit, aby to pochopil a já nedělal něco za jeho zády. Ten koncept se mu zdál, i když si nejsem jistý, jestli mu stoprocentně důvěřuje. Dal mi ale volnou ruku. Pochopil, že je to jediná cesta. Buďto to bude se mnou, nebo to nebude vůbec. Byly tam varianty, že by si to nechal jen vytisknout a svázat, ale to není důstojný tomu dílu. Myslím, že tak by to vůbec nemělo skončit. Mělo by se to dotáhnout do kvalitního cíle.

V jednom ze svých postů si naznačil, že zahořkl a už tu knihu vydat nechtěl.

Ano. On zná Hrob, žije tady dlouhá léta. To prostředí se strašně mění. Rozpočty města jsou hodně napjaté a je těžké udržet město v chodu, natož aby se investovalo do památek. A ani nejsou lidi, kteří by měli kapacity, aby se starali o udržení historické kvality místa. Možná k tomu třeba už nemají ani takový vztah. Zkrátka, Josef byl svědkem zruinování mnoha historických staveb a domnívá se, že si město neudržuje historickou hodnotu, kterou by mělo mít. Dost ho tyhle věci otrávily.

Ale nechal se nakonec přesvědčit...

Naštěstí. Myslím, že i on sám si je vědom toho množství informací, práce, které by bylo škoda nechat ležet ladem.

Proč se kampaň jmenuje Josefe, ty nás jednou přivedeš do Hrobu?

Josef se neustále snaží přesvědčovat lidi, aby měli povědomí o historii Hrobu. Ujal se nějakých záchranných akcí v Hrobu, neustále je aktivní v zastupitelstvu. V tomhle směru, s trochou nadsázky a omluvy zároveň, je pro lidi možná někdy až otravný. Takže tak.

Jaký vztah k Hrobu máš ty?

Osobně asi žádný.

Nevyrůstal si tam, nejezdil na prázdniny?

Ne, ani tak. Hrob znám osobně velmi málo. Pro mě je to spíš srdeční záležitost. Josef je člen rodiny, vyprodukoval takové dílo a byl bych srab, kdybych se na to vykašlal, když můžu pomoct. Navíc, kniha obsahuje řadu informací, které by bylo škoda nepředat dál.

Informace, které jinde nenajdeme?

Josef bádal ve starých spisech, trávil dlouhé hodiny v archivech, kdy překládal švabach. Staré, téměř nečitelné listiny, které, pokud je nesežere plíseň, tak stejně nebudou lidi, kteří by je přeložili. Už z tohohle hlediska jsou tyto informace téměř nedostupné. A já se domnívám, že s postupem doby bude stále menší pravděpodobnost, že by je někdo tak kompletně obsáhl. To samé ty ilustrace. Dřív nebyly fotoaparáty, leccos se nezachytilo, nezakreslilo. Josef vytvořil kresby krojů, dobového oblečení lidí, dokonce i to, jak někteří z obyvatel města vypadali. Hromadu informací načerpal z popisů.

Jaké jsou předpokládané náklady na vydání knihy?

Josef nemá rád publicitu. Například to, že chceme vydat 500 kusů, už mu už přijde moc. On to nechtěl dělat takhle masivně. Jeho představa byla, že tu nechá něco rodině a blízkým. Když ale sečtete náklady při dvaceti kusech, se kterými počítal, tak by jedna kniha vyšla na 4-5 tisíc, což je šílenost. Tam je hrozná finanční propast. Korektury, grafika, příprava k tisku... To všechno spolyká hrozně peněz. Na každou tuhle oblast to chce specialistu a nedá se to podcenit. Knihu vytisknete špatně jen jednou. Vzhledem k nákladu 500 kusů se dostaneme na reálnější cenu. Kniha přitom bude kvalitní. Šitá vazba, budou tam ozdobné prvky. Nebude až tak prémiová, ale důstojná tomu obsahu. První předpokládané náklady byly půl miliónu. Mně se to podařilo stlačit na 275 tisíc i s daní.

Bavili jsme se o tom, že máš spoustu práce s firmou, se školou, jak to všechno stíháš?

Jsem hodně časově zaneprázdněný. A kdybych měl být upřímný, je to s mým časem tak, že je ten projekt dost špatně načasovaný. Úplně na rovinu, přišel v době, kdy se mi to fakt nehodí. Jenomže Josefovi už je 78 let a já dal sám sobě slib, že tu svou knihu bude jednou držet v ruce.   -Ilona Kaulfuss-

INFORMACE:

K úterý 19. února, kdy vyšel tento rozhovor, se na knihu vybralo 62.860 Kč.

Projekt podpořilo například Město Hrob předobjednávkou 100 kusů knih.

S pomocí se přidaly i Města Košťany a Osek.

Zatím je projekt trochu ve skluzu.

Prohlédnout na Startovači si ho můžete tady: